Rozhovor s europoslankyní Michaelou Šojdrovou

24.05.2019

V Tradici potkávám mnoho zajímavých a inspirativních žen. Mnohokrát mě napadlo požádat je o rozhovor, o focení a pravda je, že některé se stydí být průkopnicí. Europoslankyně, paní Michaela Šojdrová je však na rozhovory zvyklá a já jí tímto moc děkuji, že se pro nás rozpovídala i na témata osobní. 

Paní Michaelo, 
když jste mě poprvé oslovila, řekla jste mi, že už před lety, kdy jste kandidovala, jste měla předsevzetí, že pokud Vás zvolí, budete nosit tradiční oděvy. Vzpomenete si na to, jakou jste tenkrát měla představu? 
A jaký to pro Vás mělo význam? 

Pocházím z Hané, z Kroměříže, kde dodnes žiji. Moc jsem si přála, aby se lidé v Evropě dozvěděli něco o mém kraji a o jeho krásné lidové kultuře. Žijeme
ale v 21. století a v rámci své práci musím dodržovat určitý formální styl oblékání. Asi by to nebylo úplně reálné a praktické chodit v tradičním kroji na běžná jednání Evropského parlamentu. Pak jsem narazila na článek o Vás, prohlédla jsem si kolekci a vnímala jsem, že toto je pro mne ideální řešení – šijete širokou škálu oděvů inspirovaných lidovou tradicí. Poprvé jsem si oblékla jupku, šaty i kabátek z vaší dílny právě v Kroměříži, na zámku v rámci konference o Evropském kulturním dědictví, a úžasně se to hodilo. Sklidila jsem velkou pochvalu od svých přátel i kolegů. 

Když jste u nás zkoušela první oblečení, volala Vám buď maminka, nebo tatínek a vy jste si s nimi i při zkoušení šatů zvládla hezky povídat. Jste z milující rodiny. To je štěstí, které mnoho lidí nemá a které si za peníze nekoupí a ničím nenahradí. Jaké hodnoty a tradice jsou pro Vaši rodinu významné? 
Ano, maminka i tatínek mi volají často. Jsou hodně vitální, ale přece jen ve věku, kdy už mám o ně trochu strach, proto jim telefon zvedám vždy. Oceňuji, že i přes jistá omezení, se snaží stále pomáhat, jako lékaři na to jsou zvyklí. Žijeme všichni v Kroměříži, i můj bratr, moji synové s rodinami a dvěma vnoučaty. I proto jezdím domů každý týden na víkend. Někdy to není úplně jednoduché, skloubit náročnou práci a být v tak intenzivním kontaktu se širokou rodinou. Já si toho ale opravdu vážím. Vím, že takové vztahy nejsou samozřejmostí a je pro mě velmi důležité o ně pečovat. 

Jsem hluboce věřící člověk a asi můžu otevřeně říct, že křesťanské tradice a symboly jsou pro mě důležité. Miluji Velehrad, kde jsem se v bazilice vdávala, a třeba tento týden jsem se zúčastnila i poutě a vyšlápla si na Hostýn. To je vždy příležitost pro rozjímání, pohyb a setkání s přáteli. 

A jak se tyto hodnoty projevují ve Vaší práci? 
Myslím, že návrat ke kořenům a k tradicím je strašně inspirující. Já jsem například vystudovala zemědělskou vysokou školu – zahradní architekturu. Bylo to mimo jiné i proto, že naše rodina v době komunismu chodila do kostela a nemohla jsem si moc vybírat, kam půjdu studovat. Ale nelituji toho, v Lednici na Moravě se studovalo krásně a podpořilo to můj vztah ke krajině. 

Teď se pomyslně k této původní profesi vracím. Zemědělství je velké téma, které za ČR nikdo v Evropském parlamentu pořádně neřeší. To je chyba. Naše krajina potřebuje větší péči, opatření proti erozi a pro udržení vody. Kdysi, ještě před kolektivizací, naši zemědělci tvořili a obývali krajinu v souladu s ekologií. Ani po 30 letech svobody se nám bohužel nepodařilo v plné míře obnovit vztah k půdě a na tom musíme pracovat, musíme myslet na to, v jakém stavu chceme krajinu předat našim dětem. 

Setkáváte se v práci v zahraničí s lidmi, kteří svým oděvem nějak reprezentují svou kulturu? 
Upřímně, velmi málo. Ale když to někdo udělá, okamžitě upoutá pozornost velmi milým způsobem. Některé političky (i politici) si občas obléknou národní kroje – někdy i na podporu jiného národa – například Ukrajiny. Nezapomenu na kroj jedné rakouské kolegyně, která ovšem v kroji vydržela na jednání sedět jen krátce, ale i tak to byl zážitek. 

Vnímáte Vy sama jinak význam svého oděvu, který nese regionální odkaz, nějak jinak, když jste v zahraničí? 
Ano, je to důležité doma i v zahraničí. Pokud bych kroj nosila jen v zahraničí, bylo by to umělé. Víte, do Evropského parlamentu jsem poprvé šla s heslem Doma v Evropě! A když si obleču jupku a chodím v ní po Bruselu, tak to přesně ztělesňuje toto heslo. A je to zároveň moderní. To mi dělá radost. 

Jaký je podle Vás význam tradic? 
Myslím, že vnímání našich tradic a jejich smyslu je součástí naší národní identity. Díky tradicím se vracíme ke kořenům. Tradice jsou mimo jiné třeba rituály, které nám dodávají sílu, pomáhají nám překonávat překážky. Zní to jako klišé a každý to o tradicích říká, ale je to něco, k čemu se můžeme vracet, je to odkaz našich předků, kteří nám předávají to moudré, použitelné pro další generace. Tak vnímám tradice já. Jedině, když je budeme udržovat a předávat dál tak nezapomeneme, kým opravdu jsme. 

Co je pro Vás důležité u oblečení, obuvi a doplňků, podle čeho všeho vybíráte, do čeho investujete? Máte stylistku nebo poradkyni? 
Mám ráda přírodní, pohodlné materiály. Pouzdrové šaty a kostýmky jsou můj pracovní oděv. Souvisí to s tím, že považuji za čest reprezentovat naše občany v Evropském parlamentu, a proto chci vypadat dobře. Každý jsme odborníkem v určité oblasti a tak ráda využiji rad stylistky a pro významné příležitosti si nechám ušít šaty na míru. Vyplatí se to, protože oblečení s vámi jakoby splyne a dokáže podtrhnout vaši osobnost, navíc je tu u praktická stránka věci, kdy vám návrhářka pomůže vybrat materiál, který se nemačká a je pohodlný. Často se převlékám v autě po cestě na besedu, nebo na nějakou akci. Beru to i jako součást svojí práce. Političce lidé neodpustí, když je neupravená nebo když má nevhodné šaty – ať už příliš honosné nebo málo formální. Nejsem, ale typ ženy, která by se denně oblékala nebo líčila jako ze žurnálu. Myslím, že mě v Kroměříži na ulici často občané potkávají ve velmi civilní, nenalíčené verzi, na kole v kraťasech. Bez mučení přiznávám, že když jdu pracovat na zahradu tak se nelíčím, nosím montérky a gumáky. 

Naše produkce je, až na několik metráží, domácí. Od nití, přes galanterii, metráž, až po ušití, jsme česká značka. Snažíme se minimálně zatížit prostředí přepravou, naše oděvy by měly vydržet a neproměnit se v odpad, materiály používáme přírodní. I přesto, že je takováto produkce nákladnější, se uživíme a uživí se naše švadleny. Domácí oděvní průmysl přesto stále velmi trpí levným dovozovým zbožím z daleka, které za rok nošení končí na odpadišti, protože jeho pořizovací cena je pomalu stejná, jako kelímek kávy a lidé si ho neváží. Myslíte si, že legislativní změny, které by české prostředí ochránilo, jsou možné? Jaká by je podle Vás dobrý cesta? Změnou myšlení zákazníka, nebo změnou pravidel? 
Jsem strašně ráda, že se na to ptáte. Podpora našich domácích podnikatelů je součástí i mého programu. Na úrovni Evropské unii se to týká společných celních opatření proti levnému a nekvalitnímu dovozu. Na úrovni České republiky je to věcí české vlády, aby podpořila tradiční domácí řemesla a technologie svými podpůrnými programy. I k tomu může využít i evropské fondy. A měnit myšlení zákazníka můžeme i my, politici a osobnosti veřejného života, když se budeme hrdě hlásit k tradičním českým značkám. To právě dělám a budu v tom s radostí pokračovat. 

Měla jste nějaký zážitek v oblečení od nás, o který byste se chtěla podělit? 

Ve Vašich večerních tmavomodrých šatech na koncertě „Ples národů“ v Květné zahradě v Kroměříži jsem se cítila jako princezna. Štěstí bylo, že můj manžel měl tmavomodrý oblek do barvy, takže nám to spolu slušelo. Bylo to pro mne vzácná a nezapomenutelná chvíle z mnoha důvodů. Těším se na další krásné šaty z Vaší dílny a přeji Vám mnoho tvůrčí inspirace.

 

 

Sdílet na Facebooku
Please reload

Nejlepší příspěvky

Zuzana Osako navrhne nástupovou kolekci na Olympiádu v Tokyu 2020!

13.12.2018

1/6
Please reload

Hledání podle štítků

Chcete se o novinkách dozvědět jako první?

Kde nás můžete sledovat?

  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon
TRADICE - ČESKÉ ODĚVY, s.r.o.

Tiché Údolí 109

252 63  Roztoky, Česká republika

+420 777 138 618, zuzanaosako@gmail.com